Změna jména hůlek

Jak se z „hůlek“ mohou stát „hůlky“

Do této doby však mohou být „hůlky“ nazývány pouze „hůlky“. Nikdo nemůže pochopit, když se lidé vracejí a žádají o pár hůlek. V čínských dialektech „hůlky“ zcela nenahradily „hůlky“. Z mapy se pouze v jihovýchodních pobřežních oblastech (Taizhou, Wenzhou, Xiamen, Zhangzhou, Quanzhou, Fuzhou a Chaozhou) zachovalo rčení „Tun“. Například „hůlky“ se používají v dialektu Chaozhou, který patří do dialektu Minnan, zatímco „hůlky“ a „hůlky“ se používají v dialektu Meizhou Hakka, který patří do provincie Guangdong, na sever a pak do oblasti dialektu Gan. (Nanchang) v provincii Ťiang-si existuje pouze jedno přísloví o hůlkách. To znamená, že ke změně z „hůlek“ na „hůlky“ muselo dojít nejprve na severu.

Kde se poprvé vzaly "hůlky"? Odpovědí je „Wuzhong“ za dynastie Ming, tedy prefektura Suzhou, prefektura Songjiang a prefektura Changzhou (dnešní jižní Jiangsu a Šanghaj). Hůlky jsou vlastně tabu. Vždy bylo rysem lidové kultury Wu věnovat pozornost tabu. V šanghajském dialektu je „husa“ stále popisována jako „bílá želva“, aby se zabránilo tabu „zabít husu (mě)“. V dynastii Ming to bylo ještě více. Lu Rong zaznamenal v různých poznámkách Shuyuanu, že "lidové zvyky jsou všude tabu, zvláště ve Wuzhongu. Například při plachtění je tabu žít a otáčet se a je tabu používat hůlky pro zábavu... To jsou všechny slang a směšná místa. Dnes se učenci a úředníci také dopouštějí zločinů běžně známých jako kuai'er." Lodníci na jihu řeky Jang-c'-ťiang tabuizují „živí“, a tak tabuizují homofonní „Tun“. Proto se používá opačným způsobem a nazývá „Tun“ jako „Kuai“, což ztělesňuje přání lidí „hladce plout“.

Nicméně, jak řekl Lu Rong, výraz „Kuai“ v dynastii Ming je stále pouze lidovým použitím slova „slang a směšný“, což nijak neotřáslo ortodoxním statusem „Yi“. Feng Menglong, talentovaný učenec ze Suzhou na konci dynastie Ming a na počátku dynastie Čching (autor „tří slov“ a „záznamů východních království Zhou“), kdysi sestavil sbírku lidových písní jazyka Wu reprezentovaného dialektem Suzhou Dynastie Ming (1368 - 1644). Ve sbírce "zpívání věcí čtyři věty · hůlky" je napsáno, že "sestra se rodí s malými kostmi a lehkými kostmi a je jako rychlé dítě sníst gentlemanský twist." Název a text tohoto článku používají slova „Yi“ a „kuai'er“, která se liší od „elegance“ a „vulgárnosti“.

V dynastii Čching, s kulturními výměnami mezi severem a jihem, se slovo „Kuai“ rozšířilo na různá místa a vstoupilo do Tongyu. Zhao Yi v knize „nový Yu Cong Kao: volejte hůlky tak rychle, jak je to možné“, že „zvyk volá hůlky tak rychle, jak je to možné“, a nezmínil se, kde je „zvyk“. Později, ze zvyku vytvářet znaky, lidé k tomuto podstatnému jménu z dialektu Wu přirozeně přidali sémantické symboly a stali se „hůlkami“ podle funkce čínských znaků pro vyjádření významu tvarem. Ve snu o Red Mansions, který byl dokončen uprostřed dynastie Čching, už nelze používání „hůlek“ vnímat jako vulgární. Od sestry Feng po matku Jia, všichni říkají "hůlky". Z hlediska četnosti písemného použití jsou na ústupu i „hůlky“. Ve snu Red Mansions je poměr „paliček“ k „paličkám“ stále 28:4. V pozdější dynastii Čching se poměr těchto dvou změnil na 4:12. Pokud jde o moderní romány, jako je aristokratická rodina zlatého prášku, byla stanovena celková situace, že „hůlky“ nahradily „hůlky“ i v psaném jazyce.

Poslední akt "chopsticks" Nahrazení "chopsticks" je jeho anglický překlad. Hůlky kdysi ohromily obyvatele Západu, kteří přišli do Číny poprvé. Během období Wanli byl misionář Matteo Ricci velmi zvědavý na nudnou a obezřetnou etiketu, vynikající a extravagantní jídlo a náčiní, které se často konalo na konci dynastie Ming. Šokovalo ho, že Číňané k jídlu nepoužívali nože a vidličky, ale velmi hladké hůlky a mohli si snadno vložit do úst jakýkoli druh jídla, včetně vařených vajec. Vědec, který zavedl do čínštiny matematické termíny jako „geometrie“, „pravý úhel“, „ostrý úhel“ a „tupý úhel“, však spolu s Xu Guangqi zapomněl svému evropskému krajany. Až o více než dvě stě let později začala Pidgin English, která byla populární v šanghajské koncesi, překládat „hůlky“ na „hůl“, tedy „rychlá hůl“. I když překladatel nemusí rozumět původnímu Canonu záměny „hůlek“ na „hůlky“, také se mýlí a nemůže říct nic špatného.

Jak se vyvíjelo slovo "hůlky" hůlek? Tento titul začal v dynastii Ming. Lu Rong z dynastie Ming napsal v knize Shu garden miscellaneous notes: „Všude jsou lidová tabu, zvláště ve Wuzhongu. Například, když loď pluje, je tabu ‚žít‘ a ‚otočit‘ a ‚hůlky ‚se používají jako ‚rychlé děti‘.“ Ukazuje se, že „Tun“ a „Zhu“ jsou homonymní. Lodník se nejvíc bojí kotvení a zastavení lodi, a tak přejmenoval „Tun“ na „kuai'er“, což znamená nechat loď rychle jet. Dnes, protože je v oběhu již dlouhou dobu, někteří učenci a byrokraté ji nazývali také „kuaizi“ a zapomněli na její začátek. Japonci žádné takové tabu nemají, proto hůlkám říkají „hůlky". Hůlky jsou vyrobeny z bambusu a dřeva. Postupem času přidaly pozdější generace k „Kuai" bambusovou předponu, které se říká „hůlky“.